Buddhismus

Buddha se narodil přibližně před 2560 lety v severní Indii. Po dlouhém hledání rozpoznal v hluboké meditaci podstatu mysli a dosáhl osvícení. Po dalších 45 let Buddha předával metody pro dosažení osvícení komukoli, koho potkal, v prostředí vysoce rozvinuté severoindické kultury. Buddhismus je hlavním náboženstvím v mnoha zemích východní Asie a přitahuje nezávislé lidi po celém světě. Od roku 1970 Buddhův vhled udivuje a ohromuje neustále rostoucí počet lidí ze Západu.

Buddha jasným a praktickým způsobem vysvětlil, co je v zásadě skutečné a co pomíjivé. Toto pochopení umožňuje prožívat trvalé štěstí. Buddhovo učení není dogmatické, kladení otázek je aktivně podporováno. Vhodné meditace umožní mysli být si více vědoma sebe sama a tyto úrovně vědomí jsou postupně upevňovány. Cílem Buddhových učení je plný rozvoj možností skrytých v našem těle, řeči a mysli.

Buddha pracoval ku prospěchu tří druhů lidí. Každý, kdo se chtěl vyhnout utrpení, obdržel pokyny týkající se příčiny a následku zvané v sanskrtu théraváda nebo hínajána – „Učení starších“ nebo „Malá cesta“. Ti, kteří toho chtěli dělat více pro ostatní, obdrželi mahájánu neboli „Velkou cestu“, učení o moudrosti a soucitu.

Lidem, kteří měli silnou důvěru ve vlastní buddhovskou podstatu, předal Buddha vadžrajánu, neboli „Diamantovou cestu“. Zde se Buddha objevil ve formách ze světla a energie podobných hologramům, nebo přímým způsobem předal svůj osvícený pohled podstaty mysli – Velkou pečeť (skt. mahámudra).

V buddhismu Diamantové cesty se učíme prožívat svět z bohaté a sebevysvobozující perspektivy. Skrze praxi rozvíjíme hluboké vnitřní bohatství, které vede k neotřesitelnému pochopení podstaty mysli. Nakonec jsou rozvinuty všechny osvícené energie mysli.

Buddhismus Diamantové cesty přitahuje širokou paletu nezávislých a zodpovědných lidí mnoha životních cest. Centra a meditační skupiny poskytují přímý přístup k meditacím a vysvětlením praxí buddhismu Diamantové cesty a jsou zaměřeny na lidi pevně zakotvené v běžném životě, s rodinami, přáteli a kariérou.

Přes 600 buddhistických center ve více než 50 zemích po celém světě je postaveno na přátelství a spravováno na dobrovolnické bázi. V mnoha zemích to jsou uznané příspěvkové organizace a v některých zemích je buddhismus Diamantové cesty oficiálně uznávaným náboženstvím (např. v Dánsku, Řecku, Rakousku, Polsku, Maďarsku a Rusku).

Linie Karma Kagjü patří k jedné ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Jako linie přímého ústního odkazu klade zvláštní důraz na meditaci a dosažení přímého prožitku mysli získaného díky vedení učitele.

Linie Karma Kagjü má své kořeny v učení historického Buddhy a v praktickou cestu vedoucí k osvícení se rozvinula v Indii a Tibetu. Po více než 1000 let buddhističtí mistři (mahásiddhové) jako Náropa a Maitrípa v Indii, nebo slavní tibetští jogíni Marpa a Milarepa utvářeli tuto linii jako praktickou každodenní praxi pro laiky. Od dvanáctého století existuje nepřerušená linie Karmapů a jejich inkarnací, která udržovala linii živou a silnou.

Dnes buddhističtí učitelé jako 17. Karmapa Thaje Dordže, Šerab Gjalcchen rinpočhe, Džigme rinpočhe dále pokračují v šíření východní moudrosti a celosvětově podporují práci nových západních center.

Gjalwa Karmapa je prvním vědomě se znovuzrozujícím lamou Tibetu. Po mnoha smysluplných životech v Indii se jako realizovaná bytost rozhodl rodit se v severním Himálaji.

Od dvanáctého století byli Karmapové hlavou linie Karma Kagjü, zodpovědní za pokračování této linie přímého odkazu. Šestnáctý Gjalwa Karmapa opustil Tibet v roce 1959 kvůli čínskému ničení své země, aby zachoval linii Karma Kagjü. S pomocí svých západních studentů přinesl znalost podstaty mysli do moderního světa.

Současný 17. Gjalwa Karmapa Thaje Dordže se narodil v roce 1983 a na jaře 1994 se mu podařilo opustit okupovaný Tibet a dostat se do Indie.

• https://bdc.cz/ucitele/17-karmapa/
• www.karmapa.org